Zisky a dluhy našich Vánoc

Ne zisky a ztráty našich Vánoc, ale opravdu dluhy. Naše vnitřní dluhy, které zakládáme v sobě na svém zdraví tím, co v posledních dnech konáme. Je nejkratší den roku, nejdelší noc. Příroda, tradiční lidové zvyky nás vedou ke klidu a rozjímání, bytí v teple doma. Co však konáme mi venku? Běháme po obchodech, sedíme u počítačů, vybíráme dárky, máme pocit, že se nutně, opravdu nutně musíme s každým ještě letos potkat, protože jinak nás nebude mít rád. Finišujeme rok v práci, dokončujeme obchodní zakázky, přeplňujeme plány, dotahujeme rozpočty na poslední chvíli. Jedeme na maximum svých kapacit. Naše předvánoční dny jsou přeplněné mimořádnými aktivitami, přesto zvládneme. Chceme to tak mít, proto zvládáme. Znamená to, že během roku jsme línější, méně výkonní, méně efektivní?  

Z pohledu řízení času jsme teď  maximálně efektivní.  Do běžných aktivit doplňujeme nadstandardní.  Logistika předávání firemních dárku, vánoční večírky, chtění potkat všechny známé, přemýšlení o přepravě ke všem příbuzným, zajištění dětí během jejich prázdnin.

Setkávám se s hodně lidmi.  Teď před Vánoci jich bylo ještě více.  Jenže často chybí v řeči energie, nadšení, radost z toho všeho, co opravdu stihlo, realizovalo.  Převažují slova únavy, stresu, nestíhání, probleskuje zoufalá touha po odpočinku. Těšení se na vánoční klid je vynucené okolnostmi.  Někteří opravdu jedou na poslední zbytky své energie a vánoční svátky budou pro ně nuceně odpočinkové. Jiní evidentně stíhají více než v předchozích dnech. Jsme dokonalí v přeplánovávání našich pracovních dnů a divíme se, že najednou nestíháme.  Letošní Vánoce téměř všichni jedou na 150% až do 22. prosince. Snad nikdo se nechystá na Vánoce s klidným předstihem celého týdne.

Je tohle úsilí z pohledu dlouhodobě udržitelného výkonu opravdu optimální? Jaká je bilance našeho úsilí a získaného?  Nikoli zisku ekonomického, ale zisku lidského. Máme veškerou vynaloženou energii, čas, úsilí opravdu úplně kompenzováno láskou, náklonností, radostí dětí a svých blízkých, v práci kolegů a obchodních partnerů? Kolik z toho máme kompenzováno radostí svou?  Je-li tam všude radost osobní a bezpodmínečná, pak investice měla smysl. Není-li, jedeme na náš vnitřní dluh.

Energie vydaná na plnění všech výše zmíněných úkolů je veliká. Je mnohem větší, než kdybychom vše dělali v létě, v čase plného slunce, tepla, energeticky nejsilnějších dnů našeho organismu. Co si tak způsobujeme? Únavu, vyčerpání, trvalou únavu na léta. Dluh vůči vlastnímu tělu.  Vyčerpání se projeví. Možná za 20 let, možná dříve. Rok k roku přidáváme na výkonu a ubíráme z naší baterky. Byla by škoda, aby naše baterka byla úplně vybitá.

Zkusme si z našich aktivit před Vánoci vzít příklad do běžných dnů. Jak rychle někdy umíme věci dokončit, kolik věcí zařídíme, jak kreativní jsme pod tlakem termínu. Jak umíme prioritizovat, vyřídit to opravdu důležité.  Řekněme si, co je tajemství našeho úspěchu a přenesme si nově získanou zkušenost do běžného pracovního dne.  Berme si do života z vánočního tlaku to pozitivní v něm.  Přemýšlejme vždy o tom, jaký emoční zisk máme z dané aktivity a dobíjí nás, či kdy už jedeme jen na naši rezervu.  Odpočívejme, protože chceme, nikoliv protože musíme.